1. O nehněvej se k vůli bezbožníku,
Vždy prospěšně jej vida zkvétati;
Těm záviděti nechtěj jejich zvyku,
Kdož nepravost jsou smělí páchati;
Neb nebudou vždy mít takého vzniku,
Než uvadnou, jsouc jak květ podťati.
2. Svou naději slož v Pánu doufanlivě,
A čiň vždy dobré s pravou snažností;
Přebývej v zemi, živ se spravedlivě,
Měj na Bohu svém dost i v skrovnosti;
Vždy těš se v Bohu, a dáť milostivě
Pán tobě srdce tvého žádosti.
3. Na Pána uval vše, což by tě hnětlo,
Svou svěř mu cestu, slož v něm naději;
Onť všecko spraví, by tvé štěstí květlo,
On střeží mocí svou tvých šlepějí,
A vyvede tvou spraved’nost jak světlo,
By poledne se stkvěla jasněji.
4. Jen měj se stále k Pánu mlčelivě,
A pečlivě vždy na něj čekávej,
Zlých nekormuť se štěstím úzkostlivě,
Ni bezbožných se pýchy lekávej;
Pusť mimo sebe hněv, nejednej mstivě,
A nezpouzej se, ni v zlé vydávej.
5. Neb bezbožníci budou vypléněni;
Ti však, jenž na Pána vždy čekají,
V dědictví země budou uvedeni;
Tak v krátkosti tvé oči shledají,
An všickni zlostní zhynou v okamžení,
Ni po sobě též místa nechají.
☞6. Ač tiší mnoho strastí doznávají,
Když bezbožní jim strojí rozbroje;
Však Pán je stále milostí svou hájí,
Jim k dědictví vši zemi nastroje;
Tak rozkoš hojnou stále požívají,
Vždy bezpeční jsouc v množství pokoje.
7. Zlý skřipě zuby, zkázu věrným strojí,
Však Hospodin se mu jen posmívá;
Víť Pán, že den msty přede dveřmi stojí;
Ač na chudého meč svůj tasívá,
Však zhyne, boden jsa svou vlastní zbrojí;
Pán bezbožníků luky kazívá.
8. Jeť lepší málo, což má spravedlivý,
Než bezbožných bohatství veliká;
Neb bezbožníků ramena se skřiví,
A jejich moc se zlomí všeliká;
Však věrného Pán chrání milostivý,
Když o pomoc se k němu utíká.
9. Pán přímých dny zná v každém pokušení,
A chrání je svou hojnou mocností;
Tak nepřijde již více k poškození
Jich dědictví, než bude v stálosti;
I v zlý čas ujdou všemu zahanbeni,
V dnech hladu mají chleba v hojnosti.
10. Ač na čas zdárně kvetou bezbožníci,
Však jistotně svým časem zahynou;
Odpůrci Páně, hřícha služebníci,
Jimž žádost rozkoší jest jedinou,
I všickni láskou jeho zhrdající
Jak beranů tuk s dýmem pominou.
☛11. Bezbožník sobě stále vypůjčuje,
A nemá pak co zase splatiti;
Však spravedlivý milost prokazuje,
A rozdává, až chudé nasytí;
Lid požehnaný zemi opanuje,
Však zlořečené Pán chce zkaziti.
12. Svých spravedlivých kroky v každé době
Pán řídě, stezkou svou je provodí;
Neb cestu jejich libuje on sobě.
Ač často padnout jim se přihodí,
Však za ruku je drží Pán v jich mdlobě,
Tak žádný pád jim nikdy neškodí.
13. Mlád jsem byl, již věk stáří mi se blíží,
A neviděl jsem v celém životě,
By spravedlivý opuštěn byl v tíži,
Neb jeho rod chléb hledal v žebrotě;
Než rozdává, rád půjčí, k mdlým se sníží,
I jeho rod jest žehnán v hojnotě.
14. Od zlého odstup, dobré čiň, toť blaží,
Toť způsobí ti věčné bydlení;
Neb Hospodin si soudu nejvíc váží,
Niž opustí svých svatých v soužení;
Tiť po vše věky v jeho budou stráži,
Však bezbožníků símě vyplení.
☞15. Dědičně ujmou spravedliví zemi,
A na věky v ní budou bydliti.
Pro Pána spravedlivý neoněmí,
Než moudrost Boží bude mluviti,
A jazykem i slovy svými všemi
Soud Páně přímý všechněm známiti.
16. Jest v srdci jeho zákon jeho Boha,
V něm samém sobě on vždy libuje,
A nezvrtne se proto jeho noha;
Ač bezbožník i stále špehuje,
Osidla stroje pobožnému mnohá,
Však zlostí svou nic nedosahuje.
17. Svých nenechá Pán v ruce bezbožného,
On sám je bude v soudu chrániti.
Nuž tedy čekej Pána času všeho,
Šetř jeho cest, on chce tě zvýšiti,
Bys dědictví tak došel v zemi jeho,
Z níž bezbožné Pán bude pleniti.
18. Já bezbožníka viděl hrozné síly,
Že jak strom zelený se rozkládá,
Až nad tím všickni užasnuti byli.
Co však jest moc, v níž svět si zakládá?
Aj, pominul ten zlostník v malé chvíli,
A není více, kdož jej postrádá.
19. Měj pozor na pobožného i zření,
A myslí bedlivou viz přímého,
Žeť takového muže dokončení
Vždy dosahuje cíle štastného;
Však přestupníci budou vyhlazeni,
A hříšní dojdou konce hrozného.
20. Aj, spravedlivým jasně ode Pána
Se věčné spasení již zjevuje,
Onť v soužení jsa síla jich i schrana,
Jim spomáhá, když svět je sužuje;
Tak nestihne je bezbožníků rána.
Pán doufající v něho miluje.