Ty spolu králi, jehož velikému diví se bohactví
Špaňhel nádherný: jenž ondy jsi sprostil Arabské
Uzdy Granádu, svým vedením: i proč nevedeš v boj
Lid od Herkulových sloupů, ode Taja řečiště?
Proč na lodích se mořem neplavíš a s Numídy neválčíš,
Službu Tunetu nepředpisuješ, a kříže svatého
V Ethiopech nezdvíháš znak, a tajemstva nekážeš
Víry pravé pohanům tam, kdež Garamanti a Indi
Nejzazších na březích bydlí, kdež ode světa ostrov
Oddělený tlí Taprobane? toužíš-li po slávě
A cti pravé, láskou ke ctnosti-li tvé plane srdce,
Víře svaté přispěj na pomoc, a svou na Arabské
Plémě obrať hrozonosnou zbraň, jež církvi ze lůna
Ondy vytrh’ zrádný Mahomet, temnostmi napustiv
Je všelikého bludu a neřesti! Poraď se převážnou
Své čacké moudrosti radou; otup ostrotu zbrojstva,
A přelom ukrutné střely vládaře na vzchodu slunce.