Kam teď zabluzuji, k pomezím Evropy zalétám,
K tobě panovníče, břehy jenž světa rozsáhlého
Stále jenom skoumáš na lodích a lysého Atlanta
Říši hledáš i nepovědomé dosavád prameniště
Nilu a národy různoživé, ano potvory známé
Afriky ledva obyvatelům, sluje Gorgony hrozné,
I cokoliv se kloní k úhlům osy země polední.
Což ale prospěje, Hesperidek draka-li stookého
Vždy bdícího uzříš, našemu světu jestli nevidné
Hvězdy uzříš a ty píštiny, jichž ani Káto nevídal,
Ješto leží v pasu vypráhlém, to-li všecko nalezneš:
An vrah od Armenských se mezí a ode strany Medské
Blíže tlačí na Kalabrie břeh, k patě hor Sikulánských?
An třese již se i Sardinské pomoří a Itálskou
Zardívá se krví moře tůň? zdali jen proto, že snad
Ještě posud vzdálen je plamen ten a dům posaváde
Sousední nehoří, se ti líbí končiny skoumat
Země a lišky hledat morské, a dle vůle libostné
Hověti sobě doma v pohodlí? Tak i klesnulo Řecko,
V záhubu tak padl Pelopones! Či, an ohně se síla
Více množí a se mor rozjídá, nedbati máme
Rostoucího jedu? Zda není vlny brázditi lépe
Aegejského moře? střelonosného zdali krále
Lépe není vstříc jíti mečům a spáliti ohněm
Hnízda nepřátelská, a do Asie ozbroje prázdné
Vnést od západu války plamen, a otroctva krutého
Sprostiti lid ubohý a svým ho navrátiti bydlům?