Když někdo dlužen za velkou jest lásku,
že smrti vyrván dále může žíti,
čím pomoc takou lze mu zaplatiti,
by dlužník volný byl a bez závazků?
A byť i splatit moh’, tím v marnou sázku
by dárci dal nejvyšší blaho žití,
dle libosti zas dále dobro síti:
Tak z dluhu k tobě neslevím ni vlásku,
Bys volna mohla býti v štědrosti,
nad stav svůj hodlám, sladká moje paní,
být větším v nevděku než v dvornosti;
Neb jednoho kde s druhým vyrovnání
jest možno, nevládla bys milostí,
jeť v rovnosti nemožným panování.