Mé lásky život, věř, ten v srdci není.
bez srdce láska jest, jíž k tobě plám,
neb nemůž’ v srdci být, kde vládne klam,
zlých myšlenek a nízkých vášní vření.
Když z ruky Boha šli jsme v okamžení,
já okem stal se, světlo ty a plam,
tož Boha v části tebe zjevna mám,
jež, hříchu oběť, klesá v porušení.
Jak teplo od ohně nemožno dělit,
tak s věčnou krásou touha má jde stálá
i jásám, čím víc v její zdroj se chýlím.
Ráj neváhal se v oči tvoje vtělit
a nazpět chci-li, kde tvá láska vzplála,
ó, nediv se, že pod žár brv tvých pílím.