Bych aspoň trochu míň nehoden byl
té milosti, jíž blažíte mne, paní,
jí v odvet vše jsem podstoup’ namáhání,
svou vlohu nízkou z všech jsem napjal sil.
Však vidím, vznešený že tento cíl
svou cenou dostihnout, jest klamné zdání;
s mou chybou, prosím, mějte slitování,
jí skromnějším být jsem se naučil.
Teď zřím, jak bloudí, kdo se domnívá,
že milosti, jež božská prší z vás,
být můž’ mé křehké, slabé tělo v dík.
Zde umění, duch, paměť umdlívá!
Neb nebes dar, byť toužil zas a zas,
svým dílem neodplatí smrtelník!