Kde příroda se nalezá,
jak nebylo by žití,
jež proudí vzduchem, zeminou,
i zmrzlou kapkou svítí!
Kde příroda se nalezá,
jak nebylo by ruchu,
jenž všecku jsoucnost proniká,
i zraku skryt i sluchu.
Kde příroda se nalezá,
jak nebylo by změny,
jenž v trvání svém věčna jest
a slastí vře i steny.
Kde příroda se nalezá,
jak nebylo by krásy,
jež odvěčné má zákony,
jež věčně zachová si.
A kde se člověk nalezá,
jak nebylo by — lásky,
jež všemu úsměv vetkala
i vážné bolův vrásky.
A kde se člověk nalezá,
je plno tepla všady,
jež oživuje přírodu,
tu její poušť i sady.
Kde s člověkem dlí příroda,
tam krasy její cena,
neb láskou zem ta nesmírná
je teprv posvěcena.