Do pusté naší krajiny ni měsíc nezasvítí,
vše bez vůně je, bez tepla, a marno něco síti —
jen tiše, tiše, Geuzové — prý musí to tak býti.
A zvony mdlé jsou, bez moci, a neprocitnou ani,
nemožno poplach zvoniti a dlouho do svítání —
jen tiše, tiše, Geuzové, jen ztište svoje přání.
A na pláň dlouhou řaďte se a s ostřím v pěsti mstícím
se dejte do tmy na pochod ku Městům klidně spícím —
jen tiše, tiše Geuzové, za větrem žalujícím,
A cestou v polích ztracenou před brány připližte se,
los metejte, kdo nad spícím pěst svoji první vznese —
jen rychle, rychle Geuzové, za rod náš pomstěte se!