Poetósfera › La Biblioteca › Adolf Heyduk
Adolf Heyduk · Vanguardias / s. XX
checo
Běží půlnoc zasněženou plání
běží upomínka sivou skrání;
obé, mrazem hnáno, smutně klusá;
půlnoc luh i polí setbu ranní,
upomínka květy ňader dusá.
Přejde půlnoc; v horský odpočinek
zajde zima; pestrý květů vínek
jaro luhům dá… Co ňadrům asi?
Ach, jen černé růže upomínek,
do srdce a kalné slzy v řasy!
← Tříšť ouvertury — VII. (Finale)U mých dětí o mém dětství — I. →
ws-cs-trudne-upominky--adolf-heyduk-5e0ea8Las obras de dominio público se reproducen íntegras, con atribución y en la ortografía de su impreso. ¿Ves una errata o conoces una fuente mejor? Escríbenos desde Sobre la casa.