Ves malá, chudá. Z chatrčí
pes sotva na tě zavrčí.
Stín stromů — plot — to hodiny.
Žebrák tu hlavou rodiny.
Teď večer. — Západ krvácí,
a v kole sedí žebráci.
A jeden dí: „Zář zachází,
svět nový budí k nesnázi,
tam v novém svítí domově
a u nás noc teď, — na nově.
Však zejtra již; — zem, — obruba;
a naší chatkou — paluba !“
Ves malá, chudá. Z chatrčí
mech, chrastí stříškou ven trčí,
a v oknech, — v děrách zbaleny
jsou proti větru haleny.
Teď večer. — Západ krvácí
a v kole sedí žebráci.
A jiný dí: „Noc jedinou;
pak rozloučím se s dědinou.
Noc jedna starce ukojiž,
noc jedinou, — tak brzo již!
Tam chatka má, — kol zahrádka;
ach! celý čas,—jak pohádka!
Byl mladý jsem a s ramena
visela dobrá halena;
dlaň mozolná mou jedině
a pak ta chatrč v dědině.
Přibyla brzy žena mi,
s ní bída mezi stěnami.
Pán přitížil. — Co potřeba?!
Nám nezbylo ni na chleba!
Pak bylo zle! —
Však již to tam
a zejtra — k novým klopotám,
a zejtra—na loď, k plachtoví,
jak bude jinde, — bůh to ví!“
Ves malá, chudá, z chatrčí
pes sotva na tě zavrčí,
záhrobeň, sloupy k podstřeší,
i práh tu člověk pohřeší
a po stropě, kde skuliny,
vecpány divé maliny.
Teď večer. Západ krvácí
a v kole sedí žebráci.
Jen ještě dnes; dnes v hromadě
tu k poslední jsou poradě.
Dnes — pohled rodné na kraje
a v boku půlnoc zejtra je.
Než jednou svět se otočí,
pak nehledí si do očí,
dnes sledně; noc se nachýlí
a ráno, to je rozptýlí.
Tak sedí tu, svých u ranců,
kruh dobrovolných vyhnanců,
kruh, bída jak jej porodí —
kruh bratří; — zejtra na lodi. —
Má otčino! Jen kamínek
již na sta budí vzpomínek,
tu místo každé ze mládí
zpět všechny sny nám přivádí!
Má otčino! —
Již zejtra, den,
Tvůj pohled mořem ukraden,
náš život svěřen hladinám,
ó bído! — Vlasť teď najdi nám!
Jak bude jinde? — —Určí Pán.
Tu parov náš již nasypán!
My na loď zejtra, k plachtoví,
jak bude jinde, bůh to ví! —
Ves malá, chudá, v chatrči
hladová děcka se krčí!
Lid — severní co pomořan,
plot bez vrat a vše dokořan.
Je večer; západ krvácí,
k chatkám se vlekou žebráci.
Již odešli, až na jednu.
Já do tváře jí pohlédnu.
To hezké dítě! Škoda ji!
Jednou ji z hladu prodají.