Malý hošík, hlava plna
pěkných z bájí obrazů,
kadeře co bujná vlna,
zdravou tvář jak od mrazu…
Na klínu mě dědek choval —
a sníh poletoval.
Branku máme zasýpánu
sněhem skoro do polou,
a můj dědek už je v Pánu,
a můj dědek mrtvolou - -
Řekli tenkrát: „Jen se schoval“ –
a sníh poletoval.
Samoten jsem já v cizině
a ti lidé utuhlí,
dědeček jak ve hodině,
když ho dali do truhly —
k hlavě zpomínka se snuje
a sníh poletuje.