Spisy Bohdana Jelínka veršem i prosou — Dědkovi — VII.

Upomínky, upomínky,
každý lístek jinaký:
dávno-li to, co mi skřínky
dědek dělal na ptáky!

Na lísce spal snížek bílý;
skřínka klapla na dvorku:
s dědkem jsme se ubrodili
pro ubohou sýkorku.

Poskočila za okénkem,
pustila se do vády:
ráno očka v bělmu tenkém
a ty nožky bez vlády.

Dědek chmuřil divně vrásku,
shoup mě na svém kolenu;
a mně bylo — na svou lásku
jako teď když zpomenu.