Za lesíkem, lesem temným,
za horami vysokými
stádo labutí vylítá,
vylítá i husí stádo;
odtrhla se bílá labuť
pryč od stáda labutího,
k druhému se připojila
labuť stádu, k šerým husím;
neumí tu labutinka
jako husi pokřikovat;
začaly ji husi štípat —
labuť se do křiku dala:
„Neštípejte, šeré husi!
já k vám vůlí nezalítla,
ale zanesla mne bouře.“
Odtrhla se Theodoruška,
odtrhla se Andrejevna
od hejna krásných děvčátek;
přecházela Theodoruška,
přecházela Andrejevna
do hejna mladých ženušek;
neumí Theodoruška
na hlavě čepeček nosit;
začaly ji baby kárat,
až ji k pláči donutily:
„Nekárejte mne, staré baby,
mezi vás jsem nezajela,
nezajela dobrovolně;
zavezly mne pěkné koně,
pěkné koně Aksenovy,
Aksena Maksimoviče.“