Ach vy větrové, větrové bujní,
vy bujni vétrové podzimní!
vějte vy jednou tam na tu stranu,
tam na tu stranu, na východní;
doneste k miláčkovi mému psaníčko,
a v něm zprávu smutnou, neradostnou.
Jak večerem mné mladé dívce
na chvílku usnuvší mnoho se zdálo,
jak nehezký sen mně se ukázal:
jako by mně byl mladé dívce
na pravé ruce na malíčku
rozesmeknul se můj drahý prstýnek,
z něho vypadnul drahý kamínek,
rozplétával se můj rusý rulík,
z něho se vyplétala růžová pentle;
růžová pentlice jaroslavská,
podarovánka od mého milého,
mého zlatouška, dobrého mládence.