Švární ženci žito žali,
já jsem klásky sbírala;
a můj nejdražší prstýnek,
nevím, za kterým jsem ztratila.
Ach, co bych já za to dala,
kdybych jenom zvěděla,
kdo můj zlatý prstýnek má,
u maminky bych ho udala.
Za večera jetelíček
na žitništi zasili;
až dozraje medulinka,
zrána přijdou, by ji kosili.
To se půjdu podívati,
kdo má zlatý prstýnek,
jestli mi ho zase vrátí,
nebo dá-li mi ho za vínek.