Když jsem šel od milý,
byltě již den bílý,
kukačka na dubu zakukala;
kukačka kukala,
má milá plakala,
že je si Janečka rozhněvala.
Janečku můj milej,
proto se nehněvej,
že jsem já za tebou nevyšla ven;
proto se nehněvej,
příčiny nehledej,
jestli se ti líbím, jen si mne vem.
Panenko, počkej ty
za našima vraty,
až já si seberu moje šaty;
půjdeme do světa,
kde růže vykvetá,
a tam se budeme milovati.