Svěť, bleďoučký, svěť, měsíčku,
na ten panskej, hezkej dvůr;
nemysli si, má panenko,
že já budu tvůj.
Jiní zrní vybírali,
a já abych plévy bral,
to bych já byl velký blázen,
abych si tě vzal.
Když jsem já k vám chodívával,
tys plakávala,
panímáma mne vítala,
ty jsi nechtěla.
Nyničko by si vítala,
již nemáš koho;
tenkrát já si osedlávám
koně vraného.
Támhle stojí kůň můj vraný,
na něm pěkný bílý plášť,
co ty tomu, má Nanynko,
co ty tomu teď říkáš?
Co bych tomu smutná řekla,
vždyť jsem tím sama vinna,
vždyť jsem já ten vojenský stav
sama ti způsobila.