Dva slepí muzikanti
chodili po zemi,
jeden měl harmoniku,
druhý šel s houslemi.
Na kamenných dvorečcích v městě,
u plotků vesničky
dva chudí lidé hráli
veselé písničky.
Okna se otvírala
i lidé za nimi,
celý svět tolik zkrásněl,
že až zrak přecházel.
Zatím co slepí hráli
písničku veselou,
tak lidem narůstaly
nové a nové oči.
Čím pěkněji slepí hráli,
tím rostlo očí víc,
to aby z velké té krásy
se neztratilo nic.
Harmonika a housle,
dva slepí žebráci
sto očí vyhráli lidem,
dostali po krejcaru.