Podivně bylo dívce osamělé,
v tom srdci bol se s mírem teď již střídal.
Trvala dlouhém, trapném u zápase —
teď úmysl však pevný zrát v ní zdá se
a klid na bledém usedá si čele. —
Jak mnohý boj, jejž nikdo neuhlídal,
jen onen snad, jenž v srdce lidstva vidí,
již probojován v lidském svědomí!
Ohromné bojiště je srdce lidí
a málo kdo má o tom vědomí,
co mnohdy v malém tom se světě děje.
Jak mnohé vítězství tu dosaženo,
jež v historii není obsaženo —
slavnější těch, o kterých básník pěje,
kde tisíce životů poraženo! —