To svadlé listí na osychlém kmeni
Se citům lidským věrně podobá:
Dřív bujné, svěží v plném rozvíjení
Tož zlatých časův krásná ozdoba.
Tu vichr zavane svým ledným mrazem,
A listí klesá v země truchlý klín
A strnouc samo vlastním nad obrazem
Svých hrobů strojí smutný baldachýn.
Ba každý lístek zimním mrazem svadlý
Je upomínka děje zašlého,
Je památní list z knihy velké spadlý
Tož s písmem smyslu veletajného!…