Němým druhdy když jsem dovolením
Tebe, děvo, k srdci přivinul,
V citech vyšších jsem se rozplynul
Jemným veškerého těla chvěním;
Tehdá, dlouhým co mi bylo sněním,
Milek hravý v skutek pošinul,
Cit, co v srdci bujně nakynul,
Jazyk jevil polohlasným zněním:
Tehdá první plamen lásky svaté
Ze vroucích jsem zlíbal rtíků tvých,
Čisté, jakby z jasna nebes vzaté;
Ještě cítím žhoucí její proudy,
Jak se bujně z prsou vzedmutých
Rozbíhaly v jaré moje oudy.