Černý havran přiletuje,
bílou ruku pokazuje
se zlatým prsténkem.
„Ptám se já tě, ptáčku,
ty černý havránku!
kdes vzal tu bílou ruku,
kde ten zlatý prstének?“
U velké byl jsem bitvě,
kde hrozné boje vedli,
kde z mečů ploty pletli,
zbraní kopali jámy.
Tam potokem krev se lila,
tam nejeden syn polehnul,
tam nejeden otec pláče.
„Ach, ach, to můj prstének,
můj hoch se víc nevrátí,
roní se mé slzičky.“