Čemu otec zarmoucen stařičký?
On do vojny vyslal syna svého:
Můj synáček je mladičký,
nezkušený a sprostičký.
Jen mužně stůj,
a se nestrachuj,
na praporec svůj pozoruj!
A jestliže padneš,
zemřeš oslavován,
budeš ve hrobě vzpomínán!
Tu družstvo přijíždí, naši společníci,
jak syn v boji můj, jak sobě počíná?
„Již na sebe pálí, již seče vojsko,
tu zbraň leží, tu setba mečů!“
Jen mužně stůj,
a se nestrachuj,
na praporec svůj pozoruj!
A jestliže padneš,
zemřeš oslavován,
budeš v hrobě vzpomínán!
Tam lehnul, tam spí můj synáček,
na hrob jeho kane rosička.