Po návsi jdouc,
vodičku nesouc,
zaslechla jsem hnědé koně
řehtati ve stáji.
Postavím vědérka,
odevírám dvířka;
hle, tu můj miláček
ve stájence pláče.
Čemu pláče můj miláček,
čemu jezdec švarný?
Jenť jsem přislíbila
nikdý svoji lásku
k tobě nezrušiti.
Čistá voda, čistá
ve čistém potůčku:
věrná láska, věrná
ve věrném srdéčku.