Na hradby, kde statné Velehradu
Cyrill svatý prápor vztýčil kříže,
Methodova stolce, hrobu blíže,
V údolí kol lesinatých sadů.
Tam již s bohatýry vede radu
Vladislav ten moravský náš kníže,
Na které se místo pověst víže,
By stál klášter městu za náhradu.
Aj, již základní se kámen vráží —
Pne se klášter k nebes výšinám —
Bernardova brať v něm sídlí zdárná.
Titéž bratří svatý poklad stráží
Věstíce ho pozdním dějinám —
Zapírání toho jest věc marná! —