Aj! jaký to téměř div divoucí
Po dvojístoletém skoro spánku,
Po budivém, vševládnoucím vánku
Zbudil Slávy Pán Bůh všemohoucí.
Jaká se tu jeví láska vroucí
K Velehradeckému svatostánku,
Lid v něm vidí svojí víry schránku
Budoucnosti rukojemství skvoucí.
O té krásné lidu nadšenosti!
Stádce s pastýři v ní zápolí,
I ten chudák k dárku přivolí.
Každý přispěti chce ku slavnosti
Tisícleté, by se choť ta milá
Krista hodnou slávou ozdobila.