Podivíne! proč to pohne duší,
Když se udá na tě zpomenouti?
Kázali tu druhdy na své pouti
Naši Svatí, jimž vše úcta sluší.
Cyrilika to šepce libě v uši,
Že tu Cyrill uměl srdcem hnouti,
Sekyr — kostel též jsi mělo slouti,
Z čehož znatel snadno původ tuší.
Posud u nás studánka ta jesti,
Po schodech se do ní přístup klestí,
Posud chorý „z vody svaté“ pije.
Ač sem pohan na křesťany vrazil
A lid zbožný, předky naše zkazil:
Cyrill Method předce u nás žije.