Methodovo srdce těžce neslo,
Bulhar že dlí v bludův povlaku,
Že lid nemá světla z oblaků,
I ten, jenž tam vodil vlády veslo.
„Vším všem býti“ za své zvoliv heslo,
Malbou mluvil králi ku zraku,
Podobno to bylo zázraku,
Jak hned králi bělmo s očí skleslo.
„Vyobraz mi,“ velí král, „svým štětcem,
Největší co hrůzy jesti věštcem!“
Líčí Method, vylíčí soud Boží,
A co nemůž’ barvou, slovem vloží;
Pouště strachy na lid též i krále
„Strachotou“ zní u nás neustále.