Krůpěje rosy — Mrtvá láska

Zasil jsem já zlatou pšenku
do té naší kopaniny.
Zasil jsem já mladou lásku,
zaoral ji do hlubiny.

Chodil jsem se dívat na ně
pozdě večer, časně z rána.
Zlatá pšenka pěkně vzešla,
a má láska — zasypána.

Hluboko tam v černé zemi
moje láska mrtva leží.
Černé mraky nad ní táhnou,
mrazný vítr přes ni běží.