Již velkost chtít, je prvním krokem k slávě,
svět zvykl si dnes mělce, plaše žít;
dnes každý v mravenců si zvykl vřavě
již velkost chtít!
Svůj balvan Sisyf vleč si namáhavě,
prs vlastní zkrvácený buď mu štít,
jest věčné, co kdy vřelo jemu v hlavě.
A nechť i balvan znova dolů slít,
svou vůlí znova on jej chytil hravě,
v sled proti střelám nepřátel tím kryt,
co skutkem glorioly ve záplavě,
kam vášní spěl, co zápal chtěl i cit:
již velkost chtít!