Jest velký lyrik celé moře rozvlněné,
kam slunce uléhá, zkad vstává zoře,
jest vichr, který mraky bičuje a žene,
jest vichrů těchto celé moře.
Co láska, záští jest, co ples a hoře,
ze všeho sloupy jaspisové v svůj chrám klene,
do všeho pluhem ostrým své myšlenky oře.
Ve chvosty komet atomy vše roztříštěné
on splítá, pak je práská, svou pěsť noře
v jich hřívy, v kaskad perly taví rozbolněné,
je zladí v měkkých tónů moře.