Slož hlavičku, andělíčku,
halidulidou!
polož ručky ku tělíčku,
očka udřímnou.
Ukolíbám, sladko zlíbám
každou žilku tvou,
jenom dřímej, už ti zpívám:
halidulidou!
Zapěju ti o labuti,
panně zakleté,
podivíš se, usneš s chutí,
líčko rozkvete.
A mé zvuky Valibuky
k tobě přivedou,
Zlatovlásky, šotků pluky —
halidulidou!
Pobaví tě, zveselí tě
mnohý vtipný žert,
od ševce jak dal se v sítě
lapit starý čert.
Ba i ve snu k tobě klesnu —
halidulidou!
přivedu ti zlatou Vesnu,
píseň líbeznou.
Chudá chatka, chudá matka
nemůže dát víc —
dala bych ti, duše sladká,
darů stotisíc.
Však až vzroste, povyroste
tílko, hlava tvá,
poznáš, že v té chatě prosté
nejvíc lásky plá.
Že jsem v chatě chovala tě
dnem i nocí zlou
na loktech jak v samém zlatě —
halidulidou!
A až chudou kůrku rudou
život mzdou ti dá;
slzy, jež k ní padat budou,
večeř bude tvá:
Odpusť sladce staré matce,
že neměla víc —
prolila, ach, při pohádce
slzí stotisíc.
— — — — — — — —
— — — — — — — —
Chraň hlavičku, andělíčku,
rukou bělostnou,
spusť svá křídla ku tělíčku —
halidulidou!
Jak se rdí mu líčko svěží!
halidulidou!
Jako slunko tady leží —
halidulidou!