Teď měsíc vyšel. Vítán starý známý! —
my mnohou noc jsme spolu problouznili —
ach, byl to krásný čas — již odplul dávno —
a nevrátí se nikdy víc můj milý. —
My mnohou radosť sobě vyprávěli
a mnohou bolesť jsme si pozasteskli — —
teď pomřely mi všechny tužby v prsou
a zrak tvůj sesláb, není víc tak lesklý.
Mne slabá nitka k životu jen váže — — —
jak snad řas roztrhne takou stužku —
pak, milý brachu, v starém zase lesku
osvětli drn na posledním mém lůžku.