Ach, dalece, dalece v šírém poli,
stromeček tu vyrostal převysoký,
pod tím tu pod stromečkem tráva rostla,
na trávě, na travičce kvetlo kvítí,
rozvíjelo se kvítí, samé modré.
Rozestlán byl na kvítí kobereček,
sedí dva bratříkové na koberci,
sedí dva bratří, oba bratří rodní;
starší sobě pohrával na cimbály,
a mladší píseň takto přizpevoval:
Jak dvou synů nás matička porodila,
otčík jak dvou sokolů nás vychoval,
vychoval, vyživil neuče nás ničemu,
cizí, dálný jinochův kraj vyučil,
cizí, dálný kraj, zahraničná města.
Ach, cizina dálná beze větru suší,
beze větru suší, a bez mrazu znobí.
Nemyslila matička, že nás pozbude,
pozbyla nás, nebohá, jednou hodinkou,
a více nás, matičko, neuhlídáš.