V podletí krásné vžila se,
ač již tak dávno minulé,
na blahé doby vzpomněla
tak záhy letem zhynulé.
V sen lásky tiché vžila se,
jal svět ji bídný v útrpnost, —
dohrála. — Před ní jevila
se chladná hořká skutečnost.
*
Ach, srdce, srdce ubohé
tak osud zle tě drtí,
zastav ho, hledej úlevy
v náruči bledé smrti! —