Poetósfera › La Biblioteca › Eliška Krásnohorská
Eliška Krásnohorská · Vanguardias / s. XX
checo
Ten vítr, který vane v širém poli
jak jednohlasná žádosť přírody,
jest hlasu lidstva mocné pozvednutí,
kdy davy cítí se být národy.
Leč ten, jenž syčí jedovatým dechem
ve města zdech tisícem prosmyků,
jak ještěrka se dera skulinami:
toť šepot všetečných zlých jazyků.
ws-cs-z-maje-ziti-podobenstvi--eliska-krasnohorska-d42419Las obras de dominio público se reproducen íntegras, con atribución y en la ortografía de su impreso. ¿Ves una errata o conoces una fuente mejor? Escríbenos desde Sobre la casa.