Ach, krásno na tom světě žít,
když volnost kol se zelená,
a láska jasníc země byt,
vše v pouta jímá růžená.
Však žíti, abys živořil,
jen polosvětla v šeření
a v zárodku hned zavraždit
vše mužné slovo, myšlení,
A musit žít, bys vzdal se práv
a zoufal nad svým nad blahem
a sám jho sobě ukovav
se sklonil mrzkým před vrahem,
A žít a ztratit citů všech,
byť sebe více tiskla tíž,
a vydral-li se z ňader vzdech,
svou šíji chystat katu již —
Tak musit žít, tak živořit —
toť smrť má steré výhody!
A přece musí, přec tak žít,
nastojte, dosud národy!