Po sněžné se pláni valí
hlouček dětí nevelký,
zahaleny v pleny, šály,
lejstra nesou, kabelky.
Čapky mají naraženy,
jiní lesklé provázky
oplatly jim šály, pleny,
lepí se jim na vlásky.
Slabikantek přeubohý
píská z límce kožicha,
na jeho že malé nohy
předák tuze pospíchá.
Chocholouši kol nich slídí:
„Nic vám v kapsách nevězí?“
Radostí, že zas je vidí,
zajíc skáče na mezi.
Takto ke vsi na podhoří
denně klušou ze školy,
na cestu jim západ hoří,
jíním svítí topoly.
(1886.)