L. 1. Ku konci;
Nezahubiž. Od Davida (na sloupový nápis), Když
poslal Saul a střežil jeho dům, aby ho usmrtil.
H. 1. Řiditeli hudby. »Nezkaž«. Od Davida
mikhtâm, když poslal Šāʾûl a oni střežili
dům, aby ho zabili.
L. 2. Vytrhni mne od mých nepřátel, můj Bože,
A od mých protivníků mne vysvoboď.
L. 3. Vytrhni mne od těch, kteří páší nepravost,
A od mužů krve mne spas.
L. 4. Neboť hle, chytají mou duši,
Napadají mne mocní.
L. 5. Ani nepravostí není u mne, ani hřích, Hospodine ;
Bez viny jdu a chovám se (řídím se).
L. 6. Povstaň mně vstříc a pohleď:
A ty, Hospodine, Bože zástupů, Bože Israele.
Přihlédni, abys navštívil všechny pohany,
Nesmiluj se nad žádným z těch, kteří páší nepravost.
L. 7. Večerem jsou opět hladoví jako psi,
A obcházejí kolem města.
L. 8. Ejhle, hovoří svými ústy,
A meč jest na jejich rtech;
Neboť »kdo to slyší?«
L. 9. A ty, Hospodine, směješ se jim,
A v nivec přivádíš všechny pohany.
L. 10. Svou sílu u tebe si zachovám,
Neboť, Bože, ty jsi mým ochráncem.
L. 11. Milosrdenství mého Boha přijde mi naproti,
L. 12. Bůh. mně dá shlížeti na mé nepřátely.
H. 2. Vysvoboď mne od mých nepřátel můj Bože,
Od mých protivníků mne vyzvedni.
H. 3. Vysvoboď mne od zločinců,
A od mužů krve mne spas.
H. 4. Neboť hle, číhají na moji duši,
Shromažďují se na mne mocní,
Není u mne přečinu ani není hříchu, Jahve.
H. 5. Bez viny (mé) běhají a postavují se;
Probuď se mně vstříc a popatři.
H. 6. A ty, Jahve, Bože zástupů, Bože Israele,
Probuď se, abys navštívil všechny pohany.
Nebuď žádnému z nevěrných hříšníků milostiv.
Ṣélā.
H. 7. Večerem se vracejí, vyjí jako pes,
A obcházejí město.
H. 8. Ejhle, žvástají svými ústy,
Meče jsou na jejich rtech;
Neboť »kdo slyší (to)«?
H. 9. Ale ty, Jahve, směješ se jim,
Posmíváš se všem pohanům.
H. 10. [Má] sílo, na tebe chci hleděli,
Neboť Bůh jest můj hrad.
H. 11. Bůh — jeho milost mně jde naproti,
Bůh dá, abych s radostí shlížel na své protivníky.
L. 12b. Nezabij je, aby nezapomněli (na tebe) moji lidé.
Rozmetej je svou silou a svrhni je,
Ochránče můj, Pane,
L. 13. (Svrhni) provinění jejich úst, řeč jejich rtů;
Ať jsou polapeni ve své pýše,
A rozhlášeni pro zlořečení a pro lež.
L. 14. V zahlazení, v zahlazujícím hněvu; a ať nejsou více.
A ať poznají, že Bůh vládne nad Jakubem,
A nad končinami země.
L. 15. Večerem se vracejí a jsou hladoví jako psi.
A obcházejí město.
L. 16. Rozptylují se po nakrmení,
Nenasytí-li se však, pak vrčí.
L. 17. Já však chci opěvovati tvou sílu,
A radostně velebiti ráno tvé milosrdenství,
Že jsi byl mým ochráncem
A mým útočištěm v době mého soužení.
L. 18. Můj spomocníku, tobě chci zpívati,
Neboť jsi Bůh, můj ochránce,
Můj Bůh, mé milosrdenství.
H. 12. Nepobij jich, aby nezapomněl(i) můj lid;
Učiň svou silou, ať se potulují, a svrhni je,
Náš štíte, Pane;
H. 13. Hřích jejich úst (jest) slovo jejich rtů,
A budou chyceni svou pýchou,
A pro zlořečení a pro lež, (kterou) mluví.
H. 14. Zahlaď v rozpálení, zahlaď, a ať nejsou,
A ať poznají, že jest Bůh vládcem nad Jaʿᵅqûbem,
Až ku končinám země. Sélā.
H. 15. A vracejí se večerem, vyjí jako pes,
A obcházejí město.
H. 16. Oni pobíhají po krmení,
Nenasytí-li se, přenocují [vyjí].
H. 17. Ale já chci opěvovati tvou sílu,
A ráno plesati nad tvou milostí,
Že jsi byl mým hradem
A útočištěm v den mého utrpení.
H. 18. Má sílo, tobě chci zpívati,
Neboť Bůh jest můj hrad,
Můj milostivý Bůh.