My květuplným jarním dnem
jsme spolu šli jak snem, jak snem,
kukačka kukala v dáli.
Ty's řekla: »Hleď, u našich cest
tak věčně bude štěstí kvést.« —
Kukačka kukala v dáli.
Sed' motýlek na květný stvol
a vlaštovka se mihla kol;
kukačka kukala v dáli.
A sotva motýl křídla zved',
ta vlaštovka ho chytla hned;
kukačka kukala v dáli.
Já po letech zas bloudil tam,
tak sám a sám, tak sám a sám;
kukačka kukala v dáli.
Byl květuplný jarní den;
to všechno prchlo jako sen.
Kukačka kukala v dáli.