Tys jak májové to loubí,
když se v teplé šero skládá,
a v šum dýchne z nitra, z hloubí —
duše mladá!
Každý lístek mluvou jímá,
plna květů tvá je vnada,
v tobě zpěv, kdy všecko dřímá —
duše mladá!
Vše ti svaté, velikánské,
a myšlenek skočná řada
jak ty mušky svatojanské —
duše mladá!
Tak jsi divomocná vezdy,
že tvým touhám nebe střádá
do klenutí zlaté hvězdy —
duše mladá!
Taká jsi, že na tvá slova,
byť i hasly v poušť a lada,
světy roznítí se znova —
duše mladá!