Spisy Bohdana Jelínka veršem i prosou — Před bojem

Kozáků tábor rozložil se,
rozdmuty ohně po pláni.
Tak v upomínku mnohý vžil se —
teď krákot mu ji rozhání.

Kozáci zvedli k nebi hledy;
nad nimi řada havranů.
‚Nu možná, dnes že naposledy!‘
A hlavy klesly na stranu.

A starý vůdce zasmušilý
dnes straší bratry pohledem.
Teď ve květu vše. Doba pílí.
A zítra — vše, vše pod ledem.

Dnes živi. Zítra? K čemu dumy!
Však jednou se tam dostanem.
Duch opustí ty staré rumy
a volným bude hetmanem.