Zahrál panoš na varyto;
ve srdci je mnoho vryto!
Kadeř zlatá, bílé čelo,
v líčku poupě rozpučelo,
v srdci snové, vášní příval!
Při varytu panoš zpíval. —
Táhne měsíc po cimbuří,
v okna bijí křídla muří —
tolik teskna, tolik krásy —
vítr v lesích naříká si….
Kloní panoš hlavu mladou:
Vášně ve hrob mnoho kladou;
přikrčí se život skoupě,
shladne čelo, zmrzne poupě!
V srdci, co jen zbude, vryto!
Padla hlava na varyto.