Trochu jara, trochu léta,
trochu slunce s nimi —
můžeš čekat spokojeně
na příchod své zimy.
Trochu mládí, trochu lásky,
trochu snů a blaha —
vždyť pak dál to lidské štěstí
ani nedosáhá!
Větev květem obalená,
vichřice ji zcuchá, —
zůstaneš-li neulomen,
zbudeš větev suchá.
A těch listů tolik spadlo,
než zavál dech zimy,
že se ti až pozasteskne
ležet vjedno s nimi.