Stojí jabloň v šírém poli
na trávníčku zeleném,
ba zeleném.
Ach, proč mne tak srdce bolí
v šněrování červeném,
ach, červeném?
Květla jabloň krásně bíle,
vonným květem červeně,
ba červeně.
Ó přešťastná kratochvile!
pokyň na mne líbezně,
ó, líbezně.
Byla jabka na jabloni
malounko jen červená,
jen červená.
„Kvetly růže v tváři vonny —“
vzdechla jsem si ubohá,
ach, ubohá!
Pod jabloní na trávníku
pásala jsem kozičky,
své kozičky.
Blízko sekal hoch můj viku,
leskly se mu očičky,
ach, očičky.
Červi jabloň provrtali,
zažloutala travička,
ach, travička;
trochu jsme si poplakali
pro ta krásná jablíčka,
ach, jablíčka.