Až já odtud pryč pojedu
přes ten zelený háj,
ohlídnu se na vše strany,
kde jsem já bejval.
Tam, kde jsem já bejvával,
hezké holky miloval;
nyní musím maširovat,
nechat milování.
Můj koníček osedlaný
pode mnou si skáče,
tamhle stojí má panenka,
naříká sobě a pláče.
Neplač, holka, nenaříkej,
není ti to platno nic,
bys plakala, naříkala,
já juž odtud táhnu pryč.
Má šavlička ocelová
po straně se blejská;
tamhle jede můj kamarád,
vesele sobě vejská.
Pojeď, bratře, kamaráde,
poď, pojedem do pole,
tam se spolu postavíme
před zlého nepřítele.
Až já odtud pryč pojedu,
bude pro mne velký pláč,
budou pro mne holky plakat,
ty, které jsem míval rád.
A já taky plakat budu,
až odtud pryč pojedu,
holky, které jsem miloval,
víc milovat nebudu.