Ruch (almanach 1868) — Vanda — 2.

Překrásný jarní večer již se skláněl
a nade šírou, čarokrásnou zemí
jak nové žití větřík se proháněl
a vůni sel i dýchal zvuky těmi,
jež jako tajuplná mluva země,
jak šelestení lásky šepce jemně. —
Růžové tvoří slunka zásvit lemy
tam v západě, kde v modro přechází
tak bledě jasné, čisté, průsvitné,
jak předtucha kdy duší zasvitne,
že v říše lásky cos nás provází.