Andílci v sboru
ku zemi spěli,
radostné písně
cestou si pěli.
V sněhovém hávě
seménka v klínu,
po zemi pusté
seli ve hlínu.
Símě kam padlo,
tam se teď třpytí
v zelené trávě
překrásné kvítí.
Kvítí jak zlato,
drahokam samý
vetkali pestře
v zelené rámy.
Proto tak krásně
zdobí teď kraje,
vzaty že byly
nebes ze ráje.