Když nad národy Řím své žezlo třímal,
a gladiator důvěřoval síle,
a hlučící dav úžas v duši jímal,
byl’s mistrem juž Své neoblomné píle.
Když hrdý Říman ve svět slávu hřímal,
a otrokům všem slední byly chvíle,
a Genij mediciny ještě dřímal,
Ty’s dospěl velkého juž Svého cíle.
A pyšný Řím se v areně dál bavil,
a přepych zlata triumfy své slavil,
Ty’s ale laurem věnčil Vědě skráně.
Tak přived um Tvůj vědu k Slávy bráně,
již obmyslil Jsi mnohým vzácným darem,
a vetkl’s jméno Své jí zlatým spárem.