Jak beťar na komoni jede plání
a nedbá zuřivého větru jeku,
tak v tvorbě duch Tvůj neměl nikdy stání,
jsa roven činy vítěznému reku.
Z Tvé božské ruky, z Tvého namáhání
šle chirurgie světlo v našem věku,
ji učinil Jsi mocnou vědy paní,
i když Tě vítal v bitvě havran v skřeku.
Svět celý s Vídní v žití se Ti kořil,
když staré methody Jsi směle bořil
a ku předu Jsi s vínkem Slávy kráčel.
A vřelý pot když čelo Tvoje smáčel,
svět žáků k Tobě hleděl ve úžasu,
když lidem nesl’s srdce Své a spásu.